Jdi na obsah Jdi na menu
 


7. zápis

11. 5. 2013

 Dny a týdny utíkají..Vlastně už i měsíce...a u mě se nic nemění.
Dopisy od nikoho nechodí..Ani od Sayuri, ani od Jamieho, ani od Alashamy...Nikdo si na mě už nevzpomene. Já jsem své pokusy o navázání kontaktu vzdala. 
Poslední týdny jsem se docela začala bavit s Ginou. Nejprve jsem se hodně zdráhala, ale pak jsem, ke svému překvapení, zjistila, že Gina není asi zas tak špatná...Asi jsem jí dlouho křivdila...Doufám, že jsem nenaletěla...
Jeden večer mě dokonce pozvala k sobě na večeři. z toho mála, co jsem u ní doma viděla, to vypadalo na pěkný domek.
Teď ale zmizela i Gina. Jeden večer jsem ji viděla ve společnosti nějakého chlápka, který pro ni měl jakousi práci. Několik dní potom čekala připravená, až dostane nějaké...znamení, nebo kdo ví co...a pak zmizela...Už asi někde pracuje a já jen tiše doufám, že to není nějaká šmíra...

Psala jsem na ministerstvo a pak jsem se tam sama i dostavila, když se mi nedostalo odpovědi. Mluvila jsem s tím mužem, co vedl můj pohovor. Snad se to už nějak pohne a já budu vědět, na čem jsem. Docela mě vytáčí vědomí, že jsem už mohla někde pracovat a vydělávat galeony, než abych viděla na krku rodičům, kteří teď veškeré peníze i čas vydávají na hledání bratra.

Paul už ale asi bude brzy doma. Konečně se ozvala teta, že se u nich prý ukázal. Prý byl pohublý a strašně pospíchal. Dala mu najíst a nějaké oblečení, ale pak zase zmizel.
Hlavně, že je v pořádku.

Nevím, kdy se jde do Prasinek, takže tam každou chvíli jsem a dívám se, zda se nehemží studentama. Zatím jsem ale neměla štěstí. Snad se tam bry ukážou. Snad je tam ještě před Vánocema pustí...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář