61.zápis
Včera byla u mě Rosa. Ačkoliv mi věnovala jeden úsměv za druhým, bylo vidět, že ji něco trápí. Myslela jsem si, že asi Ash. Jak je nemocný…Třeba se mu přitížilo?
Nenechala jsem to jen tak a ptala se jí. Nejdřív se různě kroutila a snažila se tématu vyhnout, ale když se ujistila, že jsem doma jen já a zvířectvo, přece jen spustila.
To, co mi sdělila bylo…No možná pro někoho překvapivé, ale mě to dávalo smysl. Vše bylo pochopitelné a dalo se čekat, že to dřív, nebo později přijde. Jenže ona má výčitky svědomí a nevěděla, co dělat. Říkala, že je v pasti.
Pověděla jsem jí o tom své a doufám, že jsem ji alespoň trochu uklidnila a povzbudila.
No…Jsem zvědavá, co z toho nakonec bude, ale přála bych jí, aby to pro ni dopadlo dobře. Nechci, aby se už trápila. Nějak si nepamatuju, kdy naposledy měla důvod být opravdu se vším všudy šťastná. Možná, když se narodila Trisha, ale i to trochu jistě kazil fakt, že Black pořád někde trajdá a neužije si své dítě.
Ach jo.
No a dnes jsem seděla skoro celý den na ústředí a přepisovala tam záznamy z akce v Americe, na kterou byli posláni naši Bystrozoři. Prsty mě ještě teď bolí, jak jsem pořád držela brk.