6. zápis
Všude je ticho a klid. Kotel je jako po vymření. Těch pár lidí, co jím přes den projde, ani nestojí za řeč. Nikdy jsem nezažila Kotel takhle tichý…Nikdy jsem nezažila Kotel bez studentů. Má to ale jednu výhodu – mám na výběr, kam se posadím.
Včera jsem měla malou rozmíšku s Ginou. Pomlouvala v Kotli Alashamu a nějak jí asi nedošlo, že jí slyším, když je kolem takové ticho. Nejprve jsme se chytily..I když..Spíš já jsem si řekla své a byl klid..Asi tak. Ona se nenechá jen tak vytočit.
Kolem se potlouchal nějaký chlap, který nakonec usnul a málem rozmlátil půllitr.
V tom podivném klidu my myšlenky poletovaly hlavou jako splašené. Myslela jsem na to tolik věcí...! Pak jsem se odhodlala, přisedla si k Gině a zeptala se na něco, co mi hlavou vrtá už dlouho…Co si ona s Alashamou udělaly, že se tak nesnáší. Odpověděla docela vyhýbavě, že se to vše táhne už srašně dlouho, několik let…
Začaly jsme to tam trochu rozebírat, ale nic jsem vlastně nezjistila. Jen to, že jsem asi změkla, protože než jsem odešla, říkala jsem si, že ta holka nemusí být zas tak zlá…