55. zápis
Ne, já nemůžu mít chvíli klid. Nechápu proč. Je to snad už úděl bystrozora, že od chvíle, kdy se mi přiblížily poslední zkoušky, nemám klid? Byla to předzvěst toho, co se bude dít dál..? Že jako už pokaždé bude něco, co budu muset řešit a v klidu si nesednu ke knížce a prostě nebudu mít klidnou hlavu?
Od zkoušek na Bystrozora už uběhlo několik týdnů. V práci je vše v pořádku. Mám už dokonce svou kancelářičku, kam se můžu vrtnout a psát a věnovat se práci. To je fajn. Michael mě ten den vzal na ústředí s velikou slávou mi odhalil pěkně vytvořenou tabulku s mým jménem a se zkratkou B.T.T. pod ním. Měla jsem z toho radost.
Ten den se také ukázala Sayuri a tak jsme si zašly na Příčnou na zmrzlinu a popovídaly si. Bylo to moc fajn. Vypadá, že je spokojená. Snad brzy sežene nějakou práci a nebude muset řešit peníze.
Pár dní nato jsem se viděla s Ginou. Stále mi leželo v hlavě, co prováděla v den mých zkoušek. Po zkouškách jsem potkala i Rosu a říkala, že Ginu také viděla dost namol. Proč ale teď tak pije?!
No měla jsem se to dozvědět ten den, kdy se Gina opět ukázala. Potkaly jsme se v Kotli. Ona dělala že mě nevidí a raději se posadila jinam. Jestli se mi chtěla vyhnout, tak to měla smůlu, holka. Došla jsem si k ní a snažila se s ní nějak komunikovat. I zmzlý kámen uprostřed Sibiře je teplejší jak ona v tu chvíli.
Já si ale přitom nejsem ani trošku vědomá toho, že bych jí něco provedla. Chápu, jestli se zlobí na Michaela. Nikdy ho neměla ráda a teď zjistila, že on o ní ví něco, co očividně už nikdo neměl zjistit..Já ale nevím, co to je, tak proč se tak chová?
Nabídla mi, že mi to vše poví, ale někde stranou.
Přemístili jsme se tedy do Visánku, kde jsme zamířili do bludiště. Neodpustila jsem si dlouhý pohled na dům, kde jsem trávila dva dny při zkládání zkoušek, pak už jsem pospíchala za Ginou.
vedla mě do středu bludiště, kde se pak zastavila a spustila.
Mluvila o tom, že je zlá, že ubližuje lidem, týrá je, mučí a že ji to baví. Nemluvila s výčitkami. Mluvila chladně a jako když předkládala fakta. Já jsem na ni jen čučela, pak jsem se tak uchechtla. Nevěřila jsem jí. Působilo to na mě, že si ze mě dělá legraci a že mě jen zkouší.
Ona ale mluvila dál. Mluvil o tom, jak se celé ty roky přetvařovala a že teď to je konečně opravdu ona. Nikdy prý nebyla taková, jak se zdála a že o ní nic nevím. To, co jí Michael pověděl ten večer, kdy jsme jí vyslýchali, ptý v ní něco zlomilo a ona si uvědomila, že nechce už tu přetvářku a tak se začala chovat.
Nevím, co si o tom myslet, ale ke konci té její řeči jsem už měla vážně pocit, že to nebyla žádná zkouška. Gina se vážně změnila a já mám o ní strach. Řekla jsem jí k tomu své. Snažila jsem se být co nejklidnější, i když jsem pak asi pár vět taky zakřičela..nevím.
Nemělo to žádné východisko a tak jsem jí jen pověděla, že pokud si bude chtít o tom všem v klidu popovídat, ať dá vědět. Já jsem za ní dveře nezavřela. Ona je zabouchla před námi všemi. Má pocit, že nemá žádné přátele, ale přitom jí nikdo nedal jediný podnět k tomu, aby si tohle myslela.
Je zakyslá, nazlobená a zanevřela na celý svět.
Jak znám Ginu, bojím se, aby neudělala nějaou hloupost.
Michaelovi jsem nic nepověděla, ačkoliv jasně viděl, že se něco stalo.
Vím ale, co chci teď sehnat. Musím vidět ten spis, o kterém Michael mluvil ten večer. Gina by se to nikdy nedozvěděla. Snad. Potřebuju to jen pochopit.
Pěkné
(Ammy Trixit, 2. 5. 2014 19:35)