45. zápis
Dlouho jsem nepsala. Neměla jsem chuť. Neměla jsem náladu. Bylo to hrozné období, kdy jsem nějak nic nechápala.
Po smrti Brumbála odešel z mého okolí další člověk, kterého jsem znala. Na rozdíl od Brumbála to byl člověk mladý. Člověk, který měl před sebou celý život. Svůj i život svých dětí. Nika zemřela. Nika Humming. Manželka Samuela, o kterém už si mylsím také, že je po smrti, ačkoliv jsem se dlouho té představě bránila a stále jsme si myslela, že e někde ukrývá a že zpráva o jeho smrti byla pouze falešná stopa, aby konečně ti dva měli klid. Nika…Matka Caleba a dě´tátka, které ani nevím, zda je holčička, nebo chlapec…Dítě přežilo. Matka ne.
Nevím, proč mě to tak sebralo. Ačkoliv jsem s nimi chodila do školy, byla jim na svatbě, pomáhala jim, když se ukrývali…S Nikou jsem se nikdy moc neznala…Neznala jsme ji osobně.
Možná mě zasáhlo to, že je to další člověk, který mizí z mého života. Možná její mládí..Možná to, že ty dvě děti zůstanou bez rodičů…
Nevím..Je to hrozné..
Řekla mi to Rosalinda, když jsme se potkaly v Kotli. Asi jsem v tu chvíli vypadala, jako když mi přeskočilo, protože jsem na ni jen zírala, nebyla jsem chopná se pobout a jen jsem cítila, jak mi z obličeje mizí barva…Pak jsem jen vytáhla hůlku a přemístila se…
Dostala jsem se k jezeru, kde jsme se dřív potají scházeli s Michaelem…Nevím, proč jsem se dostala zrovna tam. Chtěla jsem být sama…
Bojím se.
V novinách se denně píše o tom, jak se s Rudým půlměsícem brzy skoncuje. Jak se zavírá víc a více jejich stoupenců, ale já mám stále pocit, že to vše ještě není konec. Jsem paranoidní, já vím…ale co když smrt Niky nebyla pouze nehoda u porodu..? Co když…ne..ne musím nechat ty své teorie plavat. Byla to jen nehoda a já nesmím připouštět jinou variantu…
To je zkrátka důvod, proč jsem tak dlouho nenapsala.
Smrt…
Konečně
(Nika, 24. 3. 2014 0:17)