Jdi na obsah Jdi na menu
 


33. zápis

17. 10. 2013

 Tak děti jsou už pár týdnů zpět ve škole a kolem mě nastal konečně klid. Klid, který může každým dnem zmizet jako mýdlová bublina. Užívám si ho. Relaxuju.

Skoro denně se vídám s Ginou, která má náladu snad den ode dne horší a trudnější. Nevím proč. Myslím si, že se jí něco děje, ale nejsem schopná zjistit, z čeho to vše pramení. Třeba si to opravdu jen nalhávám. Kdo ví?
V kažém p
řípadě se mi hrozně ulevilo. Proč?
Rosa se  s Ginou potkala v Kotli. Chvíli tam jen tak posedávaly, pak ale Rosa spustila o tom, jakou bude mít rodinu, kde bude hlídat d
ěti a tak. Překvapeně jsem na ni kulila oči a všelijak jinak jsem jí dávala najevo, že je tady přece ještě Gina, která stále nic netuší…Rosa ale pokračovala dál.
Jak jsem
čekala, Gině docvaklo, že to vyprávění je divné…Že o ničem neví a že se jí pramálo líbí, jak nadšeně se Rosa vyjadřuje ohlídání milovských dětí.
Rosa jí za
čala vše vysvětlovat. Konečně se tedy rozhoupala k tomu, že jí vše poví. Čekala jsem výbuch hysterie a hněvu. Čekala jsem láteření, blesky létající Gině z očí…Ale vše proběhlo, kupodivu, tak nějak v poklidu..Relativním poklidu. Vztekala se, nechápala…Nakonec se sebrala a přemístila s epryč, což jsem naprosto chápala. Potřebovala to vše pochopit a dát všemu čas, aby ty nov informace zapadly na své místo.
Bylo mi Giny líto.
Rosa mi potom d
ěkovala, že jsem tam s nimi byla jako podpora.
Ješt
ě hodnou chvíli jsme rozebíraly Ginu a zda to vše vezme. Zda s námibude mluvit, nebo zda bude trucovat, že jsme jí nic nepověděly.

Pár dní nato jsem Ginu potkala. Bylo vid
ět, že má náladu na bodu mrazu, ale statečně se s tím vším prala. Mluvily jsme o tom všem celé hodiny.
Ani trochu s ejí nelíbí, že Rosa – tak vzd
ělaná achytrá čarodějka – chce jít pracovat pro mudly. Zapomínám někdy, že je zmijozelačka a že to prostě v sobě má. Tu nelibost vůči mudlům.
Také se asi bojí, že Rosa naprosto zanev
ře na kouzelnický svět…nebo že spřetrhá pouta, která tady má. Podle mě je to blbost. Hned jsem Gině ukázala jako vzor moji mamku.
Skv
ěčarodějka, také lékouzelnice a našla zalíbení v milovském světě. Stejně jako se stýká s mudlama, se stýká i s kouzelníky. Nemá s tím problém.
Nevypadalo to ale, že by ji to jakkoliv p
řesvědčilo.
Uvidíme. Jist
ě to vše pochopí.

Každým dnem také
čekám, zda mě ase zavolají do výcvikového tábora. Ne, že bych se zrovna těšila an tu ledoou vodu, ale přece jen chci mít tu zkoušku hotovou. Kdo ví, kd přijde další a z čeho bude složená.
m
ěla bych si víc opakovat kouzla a formule…Nějak na to poslední dobou kašlu.
Když to jde, jsem s Michaelem, který si nejspíš myslí, jak doma pyln
ě trénuju.
No konec konc
ů to bude teď moc asi sledovat.
Pozvala jsem ho totiž ke mn
ě. Pokud bude chtít, mohly by být ony návštěvy častější. Teď, když už nemusíme tajit, že jsme spolu (Ach! To jsem tady vlastně nepsala! No nemusíme to tajit, ačkoliv já se ještě stále bojím, aby z toho nebyly problémy. Vyšel totiž na povrch nějaký jiný vtah mezi praktikantkou a bystrozorem, jež ji měl na starosti a nikdo proti tomu nic nenamítal, pokud to ovšem nebude nějak zasahovat do výuky dotyčné a do průběhu zkoušek).

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář