Jdi na obsah Jdi na menu
 


20.zápis

30. 7. 2013

 Byla jsem teď delší dobu pryč. Byla jsem docela odtržená od všeho dení kolem, protože jsem byla na docela těžkém výcviku a nedvolili nám ani číst dopisy,které nám přicházely. Prý aby nás nerozrušovaly.
Byla jsem unavená a nervózní z toho, že jsem nev
ěděla, co se děje. Uklidňovala jsem se ale tím, že jsme jen přepracovaná a pořád všude vidím zlo a že v Kotli hlídají další bystrozoři  a není důvod se bát.
Poslední den nám p
ředali dopisy. Jakmile jsem je otevřela, bylo jasné, že jsem se pletla.
Hned první dopis byl na
čmáraný očividně ve spěchu. Písmo bylo roztřesené a sem tam byla i nějaká kaňka. Obsah dopisu mě vylekal.
Psalo se v n
ěm o tom, že ona osoba se bojí o svůj život a že se skrývá spolu s dalšími lidmi a byl přidán i popis osoby, která je ohrožuje. Až podle parafy jsem poznala, že se jedná o Rosu!
Nev
ěřila jsem vlastním očím a podvědomě jsem zrychlila krok, abych se dostala do míst, odkud se dalo ze školy přemístit.
Nebylo pochyb o tom, kam moje kroky vedly. Do Kotle. K Mungovi to nem
ělo smysl. Rosa tam už není. Psala to.
V Kotli bylo jen pár lidí. M
ěla jsem strašný hlad a tak jsem si vzala rychle jednu svačinu, kterou jsem za chůze zhltla. Poklusem jsem proběhla Příčnou a nakoukla na zahradu…Nikde jsem Rosu neviděla.
Když jsem se vrátila do Kotle, sed
ěla u Baru Say. Hned jsem se jí na Rosu zeptala. Začala mi vyprávět, že se zcvokla a že jí hrabe  a kdesi cosi. Nezapomněla přitom protáčet oči a jinak jasně dávat najevo, že je Rosa podle ní magor..A také mi řekla, že má v Kotli nového kámoše. Nevěřila jsem vlastním uším! Baví se s tím chlápkem, co věčně jen koukal po Kotli a už na první pohled byl divnej! Začala jsem jí to rozmlouvat, ale Say je prostě Say a nedá si nic vymluvit. Raději zase počká, a si namele hubu a pak bude brečet! Já se ale o ní bojím a to je jí jedno..!
Byla jsem tak unavená..! Neodešla jsem ale. P
řemístila se do Kotle totiž Gina a tak jsem sejí také chtěla zeptat na Rosu. Sotva jsem ji ale odvlekla stranou, přiletěla sova a podávala mi obálku. Rychle jsem ji otevřela.
Byl to dopis od Rosy! Bála se o m
ě, protože jsem s ejí neozvala a neví, nakoho jiného se obrátit. Nikomu už nevěří. Napsala i čas a místo setkání. Měla jsem jen pár minut!
Zadrmolila jsem n
ěco jako omluvu a přemístila se i s dopisem v ruce do Visánku.
K místu setkání jsem utíkala. Dopis jsme jen nah
ňácala do kapsy a místo toho jsem v kapse třímala hůlku.
Co kdyby to byla n
ějaká past..?
Kone
čně jsme uviděla ohniště a ten veliký strom. Nikdo nikde nebyl.
Schovala jsem se za jeho kmen a vydýchávala se.
Netrvalo dlouho a zaslechla jsem kroky. Vykoukla jsem zpoza stromu a uvid
ěla jakousi pobledlou dívku s dlouhými blond vlasy.
Chvíli mi trvalo, než jsem v téhle podobn
ě poznala Rosu. Zírala jsem na ni a vystoupila zpoza kmenu, aby mě také viděla.
Byla vystrašená, o tom nebylo pochyb. Chvíli to vypadalo, že mi nic ne
řekne…že mi nevěří, ale pak ke mně natáhla ruku, já se jí chytila a ona se se mnou kamsi přemístila.
Kde jsme byly p
řesně, to nevím. Vím jen, že jsme se objevily ve stanu, který jsem ani trochu nepoznávala.
Rosa m
ě vzala do jakési…asi jídelny? Kam za námi přišla Ay.
Chvíli bylo rozpa
čité ticho. Nikdo nevěděl, kde začít, až jsem tedy já promluvla  a začala se vyptávat,..A z nich se to začalo sypat..
Za
čala zcela od začátku…Od toho napadení, které tehdy Rosa řešila na ministerstvu. Ten napadený kluk byl Jerry. Unesli ho a ublížili mu. Když ho našli, zavřeli ho k mungovi, aby se uzdravil. Nikoho k němu nepoštěli v rámci vyšetřování. Jenže do Jerryho pokoje se prý dostal ten chlápek, co ho napadl a pozor! Ten chlap je zvěromág! Mění se v pavouka a to byl detail, který mi později zapadal do dalších věcí..teď chci ale zaznamenat co vše mi říkala Rosa.
Takže ten chlap se dostal do hlídaného pokoje k Jerrymu  a vyhrožoval mu. Druhý den se tenhle chlap a Nesstor objevili v Kítli celí pobodaní. Rosa už to n
ějak nevydržela a začala na toho chlapa hulákat, že to on je ten útočník a Nesstor jí říkal, že je hloupá, kde to vzala…No udělali z ní blázna…Rosa si ale myslí, že se pobodali navzájem, aby toho chlápka zbavili podezření…
No po tomhle incidentu se Rosa za
čala opravdu bát. Sebrala Ay a Jerryho a ukryla se s nimi. Zabezpečila stan všemi možnými kouzly, ale ten chlápek je prý do pár hodin stejně našel. Nikomu nic neudělal, ale znovu unesl Jerryho…
Rosa se tedy s Ay p
řemístili jinam a zabezpečili místo ještě víc. Zatím jsou snad v bezpečí..Nebo o ně snad ten chlap ztratil zájem…
Je mi jasné, kdo je ten chlápek…Popis i vše sed
ělo…Ten pavouk v kotli, který byl až moc veliký na běžného pavouk a kvůli němuž byl v Kotli kolikrát povyk…To také sedělo..nechápala jsem ale, proč jdou právě po Jerrym.
Vid
ěl snad něco, co vidět neměl..? Měl nějak významné rodiče, nebo příbuzné..? proč zrovna Jerry..?
Slíbila jsem holkám, že jim s tím pom
ůžum co to dá…Jerryho najedeme. Jenže kde začít.? Domluvily jsme se na šifrovaných zprávách a já odešla.
Ani nevím, jak dlouho jsem byla, ale když jsem se vráila do Kotle, nejprve jsem minula dvojici sedící u toho malého stolku. Pak jsem se zarazila a vrátila se. Uv
ědomila jsme si, koho tam vidím. Byla to Sayuri a seděla s tím divným chlapem. S TÍM chlapem! Bavila se  sním a chichotala se.. Málem by se ve mně krve nedořezal,jak jsem se lekla…
P
řesto jsem s eposadila k baru a snažila se být v klidu. Gina posedávala vedle mě a ani nevím, o čem jsme se bavily, protože jsem se snažila věnovat Say…
Když už bylo docela pozd
ě, zvedli se ti dva a zamířili ven. Hodila jsem na sebe zastírák a pádila za nimi. Zalezli do té vinárny, nebo co to je, na rohu ulice, kde je Kotel. Dovnitř jsem už nestačila proklouznout a tak mi nezbylo, než nakukovat oknem…
Po n
ějaké době jsem se vrátila do Kotle. K mé úlevě ti dva dorazili chvíli po mě. V duchu jsem se zařekla, že Sayuri se snm bavit nebude, i kdybych ji měla doma zamknout! Jí neublíží..!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář