Jdi na obsah Jdi na menu
 


17. zápis

13. 7. 2013

 Myslela jsem si, že to potrvá delší dobu, než se do Kotle začnou stahovat podivíni z Obrtlé. To jsem se ale spletla. Hned další ráno poté, co jsem se dozvěděla co mám za úkol, jsem zamířila do Kotle a hned jsem měla možnost tam dva podivné chlápky vidět.
Jeden m
ě zaujal hned. Pochodoval mezi stolama, kde seděli prcci a něco jim říkal. Posadila jsem se k jednomu ze stolů, abych měla dobrý výhled. Netrvalo dlouho a ten chlápek přišel i ke mně. Zeptal se, zda mám čas a zda by se mnou mohl mluvit. Chtěla jsem zjistit, co má za lubem a tak jsem přikývla. Ruku jsem po celou dobu měla raději v kapse a pevně jsem tiskla hůlku.
Vyvedl m
ě na odpočívadlo, psadil se ke stolu a začal s tím, že se představil. Je to nějaký pán Nesstor a netajil se nijak tím, že je z Obrtlé. Netrvalo dlouho a po úvodních řečičkách mi začal nabízet svoje zboží. Na stůl bez okolků vytáhl pár nožů a chtěl, abych si je koupila. Pochopitelně jsem odmítla. Nijak se mi nelíbilo, že tady nabízí děckám zbraně a to jsem mu také řekla. Bránil se, že dětem prý nic takového nenabízí a že se nějak živit musí a že se nože hodí a bla bla bla…Když viděl, že si nic nekoupím, odešel. Já si ho ale po zbytek dne hlídala.
Byl tam také druhý chlápek. M
ěl krátké tmavé vlasy a dost umolousané oblečení. S nikým se nebavil, nic neříkal. Maximálně promluvil na Trewise, když si od něj něco kupoval. Ten se mi nezdál, ale na jednu stranu jsem tiše doufala, že je to třeba ten tajný bystrozor a je to jen takový morous…Nicméně i jeho jsem si hlídala, nebo jsem se alespoň snažila. Pořád tak divně koukal a pozoroval dění v Kotli.
Druhý den jsem dorazila až p
řed polednem. Trošku jsem si přispala, protože jsem večer nějak nemohla zabrat.
Sotva jsem si sedla k jídlu, ukázal se ten chlápek ze v
čerejška. Nesstor. Posadil se ke mě  a začal se se mnou vybavovat. Prý nevěděl, že se snažím být bystrozorem. V tu chvíli ve mě hrklo. Vážně jsme se lekla, ale snad jsem to dokázala zakrýt. Začala jsem mlít něco o tom, že já opravdu nejsem typ člověka, který by se mohl bystrozorem stát a že spíš jsem po mámě…Rodinný typ, co má rád svůj klid…Vypadalo to, že to snad spolkl. Nezapomněla jsem se zeptat, kdo mu takové výmysly říká a on mi s klidem řekl, že se mezi jeho známými najdou různé informace…No budu si muset u něj dát majzla, co říkám.
Ten den nechyb
ěl v Kotli ani ten krátkovlasý vousáč, co s nikým nemluví. Skoro celý den prostál nahoře na odpočívadle a koukal dolů.
Všimla jsem si také, že se ujázala n
ějaká nová žena, kterou jsem tu nikdy neviděla, ale ta nevypadá na někoho nebezpečného..I když co já vím, co je zač. Byla tak barevné oblečená, středního věku a měla hůl. Kdo ví co byla zač…Já jsem se s ní nebavila, ona moc nemluvila.
Posedávala jsem tam tak celý den. Chvíli u m
ě byla Gina, pak Say. Docela to utíkalo. Někdy odpoledne se ukázala docela mladá žena, kterou jsem nikdy neviděla. Zamířila kamsi nahoru do Kotle. Vyšla jsem za ní, ale Say mě poslední dny docela lídá a začala se vyptávat co pořád blbnu. Naštěstí se zrovna vrátila Minnie (byla doručit dopis na ministerstvo) a tak jsem se mohla vymluvit, že jsem si šla jen pro sovu…Say to nechala být a posadila se. Pak sešla ta žena dolů. Stály jsme proti sobě a ona se mě zeptala, zda jsem slečna Allingham. Kývla jsem a ona vypadala spokojeně. Zeptala se, zda bych na moment mohla jít s ní někam sranou. Nezdálo se mi to, ale kývla jsem. Přešly jsme do pokojové části Kotle. Žena se mi potom představila jako Michelle Covey a ukázala mi odznak Bystrozora 3. Třídy. Není to tedy asi dlouho, co prošla kurzem. Je tady proto, aby mi pomáhala s ohlídáním Kotle.
Ulevilo se mi, když jsem v
ěděla, že tady se mnou opravdu je někdo další. A také mi došlo, že ten muž v černém opravdu nebyl tím, za koho jsem ho měla. Ve zkratce jsem řekla Michelle co jsem doposud zjistila a pak jsme se rozešly.
Já jsem se usadila zp
ět dolů do Kotel. Michelle zůstala nahoře. K mému překvapení znovu přišel ten chlápek Nesstor a začal se se mnou bavit. Byla jsem nesvá a vážně jsem přemýšlela nad každým slovem, které mu řeknu. Mluvili jsme takhle spolu snad celé hodiny ajá se už modlila, aby vypadnul. Rozpovídal se ale i o sobě a nevím, zda říkal rovna pravdu, ale chtěla jsem vědět víc.
Pak se zeptal, zda by jsme nešli n
ěkam stranou, kde je větší klid. Bála jsem se, ale přikývla jsem. Věděla jsem, že v Kotli zůstává Michelle a tak jsem mohla odejít.
Vyšli jsme do Londýnských ulic a já p
řemýšlela o tom, co má za lubem. Kdyby mi chtěl ublížit jistě vy nešel mezi mudly. Tady nemůže tak snadno použít hůlku…Přesto jsem svou hůlku pevně tiskla v kapse.
Zavedl m
ě do jednoho baru nedaleko Kotle. Ani jsem nevěděla, že tam něco takového je. Posadili jsme se, Nesstor přinesl sklenky vína a já se zařekla že neupiju i kdybych měla pojít žízní.
Pak mluvil a mluvil…
Čas utíkal a já si začala říkat, že snad ani není tak špatný. Vypadalo to spíš, že se stal takovou obětí…Jednou udělal špatný krok a teď se jen veze. Je mu jistě už přes čtyřicet, ale už asi nebude moci dělat nic jiného, než obchodníka na Obrtlé. Kdo by zaměstnal někoho z Obrtlé? Možná Brubál, protože ten člověka prý nesoudí tak zbrkle.
Když se venku setm
ělo, vymluvila jsem se, že musím jít. Nechtěa jsem s ním být dlouho sama. Nebránil se tomu a nabídl mi doprovod zpět do Kotle. Kéž by byly všechny dny tak poklidné…!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

víno

(Nesstor, 13. 7. 2013 13:25)

Nesstor přinesl sklenky vína a já se zařekla že neupiju i kdybych měla pojít žízní.

_____

Hej, všimol som si že nepiješ, no nechcel som kaziť pokojný večer :-DD :P

P.S.: Si mi dlžná libru. :-DDD

Re: víno

(Amelia, 13. 7. 2013 20:33)

myslela jsem si, že si toho všimneš :))
Libru vrátím :)

Re: Re: víno

(Nesstor, 14. 7. 2013 13:12)

Nemusíš. :P

Už to vidím v hre: "Echm, Jone, pamätáš ako sme boli na to víno? No, hmmm, ty si ho kúpil vlastne zbytočne, tak ti vraciam tú libru.." *podá*

ach jo.. :-DDD