Jdi na obsah Jdi na menu
 


15. zápis

10. 7. 2013

 Předchozí dny byly zvláštní…Po tom menším incidentu s Jamiem už byl klid. Myslela jsem si, že bude klid i nadále…Zapomněla jsem ale díky své nabubřelosti na tu hrůzu, co se stala v Obrtlé..Vražda profesora Coldwella…
P
řed pár dny jsem vstala brzy ráno. Nechtělo s emi nic dělat a tak jsem se a snídani vydala do Kotle. Byl tam podivný klid. Myslela jsem si, že to je tím, že je ještě brzy ráno, ale zjevně jsem se pletla. Stačilo se podívat na stěnu vedle krbu, kde visel veliký plakát, na němž převládala černá barva, který oznamoval o pohřbu, jež se ten den konal. Zamrazilo mě a polila mě vlna studu, že jsem na takovou věc dokázala zapomenout.
Nechala jsem snídani snídaní a p
řemístila se domů, abych se převlékla do vhodnějšího oblečení (černá barva, jak jinak?).
Když jsem se vrátila do Kotle, už s eto tam hemžilo studentama oble
čených převážně do černé barvy, kteří se mezi sebou tlumeně bavili. Pak přišla Say. Nejprve tvrdila, že na pohřeb nepůjde, protože to nemá ráda. Nakonec ale změnila názor…Musela se ale několikrát převléknout. Připadalo m idivné nechat ji jít v křesavě žluté a rudé barvě, ačkoliv to jsou barvy koleje, jíž vedl…Nezakazovala jsem jí to, ale jasně jsem jí řekla svůj názor, že je to nevhodné…Chvíli jsem čekala, že mě za to nakopne.
Když se blížila doba, kdy m
ěl začít pohřeb, přemístila jsem s epřed kostel v Godriku. Už tam postávaly hloučky lidí. Nedaleko stáli i mě neznámé tváře s malinkým chlapcem. Později se mi potvrdila doměnka, že se jedná o profesorovu rodinu.
Všichni postávali tiše a když se otev
řely vrata kostela, bez hluku vstoupili dovnitř. Nechyběl ani profesor Brumbál a profesor Aquarin.
Slova se ujal na za
čátek kněz, jež obřad vedl. Řeč byla smutná, ale  v jednu chvíli se zarazil a třeštil oči před sebe. Nejprve jsem si myslela, že ho ranila mrtvice, nebo něco takovho, ale když jsem s epodívala směrem, kam upíral oči (a kam se začalo dívat čím dál více lidí), zatrnulo ve mně.
Ve dve
řích stál jakýsi muž v kápi. Musel to být muž už podle postavy…Smál se a nevypadal, že by se jakoliv bál. Rychle jsem se podívala na Brumbála sedícího přede mnou, zda nějak zasáhne. Neudělal to. Nikdo neudělal nic. Ten člověk v kápi se mezitím otočil a vyšel ven. Vstala jsem a vyšla za ním. Rozhlížela jsem se, ale nikde po něm nebylo ani stopy. Buď se zastřel, nebo se rovnou přemístil…
I p
řesto jsem rychle proběhla nejbližší uličky. Nic…
Po zbytek ob
řadu jsem  stála u dveří. Slova se ujal nějaký kluk..Už ani nevím, kdo to byl. Betak jsem ho moc nevnímala. Myšlenkama jsem byla jinde, ale říkal snad něco o naší jednotě…A nemohu zapomenout také na to, že se slova ujal i profesorův bratr….
Na konci ob
řadu chtěla být rodina sama a tak se všichni odebrali pryč. Mnozí byli ještě šokovaní z toho, co viděli…
Napadlo m
ě, že by jsme s emohla něco málo dozvědět v Obrtlé. Tmavé oblečení s emi hodilo a tak jsem se rovnou přemístila na Příčnou. U vstupu do Obrtlé jsem si natáhla na hlavu kápi a stáhla si ji hluboko do čela.
V hospod
ě posedávalo zase jen pár chlápků. Některé jsem už znala od potkání. Hospodksý stál za pultem a vesele dál špinil hadrem sklenice.
A
č se mi jídlo i pití odtamtud hnusilo, objednala jsem si kus sýru a chleba, protože jsem od rána nejedla. Doufala jsem, že nějak zapředu s hospodským hovor, ale nějak mu ten den nebylo do řeči. Snad jindy…
Jakmile se venku setm
ělo, sebrala jsem se a raději zamířila domů

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(Black, 11. 7. 2013 11:56)

"Slova se ujal nějaký kluk..Už ani nevím, kdo to byl. Betak jsem ho moc nevnímala."

Tssss..! Toto si vezmem osobne! :-DD

Ale nie, pekný zápis, zvlášť sa teším na ďalšie :-)

Re: ...

(Amelia, 11. 7. 2013 17:59)

Já tušila, že jsi to byl ty! :))) Alespoň něco :)))