Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zápis 2.

3. 2. 2013

 Já tu Leiu vážně jednou někam přivážu!

Ta malá potvůrka dneska zase šmejdila hradem a samozřejmě zabloudila. Naštěstí u sebe měla mikrofon, který věčně krade asi u svého táty…No a díky tomu nám popisovala, kde je..Ale díky tomu, že všude byla tma, se to špatně odhadovalo…
Takže nastal hon na Leiu…Snad všichni studenti, kte
ří měli čas, hledali po všech temných zákoutích hradu, které znal..
Já s profesorem Aquarinem a Tonym jsem prolezli kanály jak pod u
čebnou lektvarů (Tam se nám Tony ztratil. Později řekl, že našel to doupě Akromantule, která mě loni tak hnusně pokousala), tak kanály u naší koleje…
No smrádek tam byl p
ěkný..Nechtělo se mi do té špíny, ale když tam vlezl Aquarin, lezla jsem taky..Však se ty šaty později vysuší a ovoní…
Brodila jsem se tím sajrajtem…V ruce jsem t
římala hůlku a sledovala světlo, které si Nomos vyčaroval. Střídavě jsme volali Leiono jméno, al bezvýsledně.
Když jsem prošla kolem takových velikých krápník
ů, uviděla jsem v obrysu světla ještě jednu – menší – postavu. Pospíšila jsem si tím směrem a slyšela tlumený rozhovor mezi profesorem a nějakou studentkou. Ad našimi hlavami se táhl rozbitý vysutý most (Ten, po kterém jsme kdysi utíkali z Havraspárské spolky před Rudými)…A tam seděla Leia. Vůbec nevypadala jako jindy, když se dobře baví tím, že ji hledáme. Musela se bát…A prý ji něco kouslo.
Málem jsme zapomn
ěla na tu hnusnou obří krysu, která se tu pohybovala. Po mě a Tonym prvně vystartovala a nebylo mi moc do smíchu. Roztrhala mi plášť, potvora…Když jsme tam přišli podruhé – s profesorem – bylo po kryse. Profesor ji zabil nějakým kouzlem.
No tak jsme stáli pod Leiou a ona tam byla jako boží umu
čení. Koukala na nás dolů a bála se cokoliv dělat. Profesor vyčaroval spoustu polštářů a do těch Leia po chvíli přeci jen skočila.
Cesta zp
ět už byla docela rychlá. Nahoře u východu z kanálu nás profesor osušil.
Nomos s Leiou šli za Say na ošet
řovnu a já zamířila do svého pokoje, abych se umyla a převlékla.
Br…Myslela jsem si, že tam do t
ěch míst už nikdy nepůjdu a ono ouha..! Snad to bylo opravdu naposledy..

Joo..!A málem jsem zapomn
ěla na to, že jsem dnes potkala Ginu! Ano, Ginu Blackberry…Nevím, co tady dělala. Tvrdila, že tu má nějakou práci a očividně přišla sklepením, nebo tak nějak, protože měla v ruce hůlku a říkala, že dole je tma…no…Tak snad se tu moc nezdrží..byla dost nepěkně naladěná. I když…jestli musela jít nějakýma kanálka, nebo bůhví kudy, nedivím se, že je naštvaná. J

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář