Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. Zápis

5. 2. 2013

 Dnes je Předvečer všech svatých. Opět jsem na to málem zapomněla. Připomněla mi to zase výzdoba ve Vstupní síni. Skřítkům se letos zase vyvedla..I když nikde nepochodovaly hordy kostlivců a zombíků..Bylo to…střídmé a pěkné…
Profesor Aquarin celé dopoledne rozdával masky, protože se ve
čer měl konat karneval. Já jsem si vymyslela nejprve kostým Červené Karkulky, ale protože dost kouzelnických děcek nevědělo o koho jde a hned se děsili, když jsem spustila o vlkovi, co ji sežral, upustila jsem od tohoto nápadu a převlékla se raději za chudého piráta.
Kostým se mi líbil a já byla spokojená. T
ěšila jsme se, až se v něm ukážu Sayuri, nebo Jamiemu. Byla jsem zvědavá, co si vymysleli oni.
Zábava za
čala, výzdoba byla i ve Velké síni skvělá! Hudební skupina zase perfektně hrála a já čekala..a čekala…a čekala..
Say nikde...Jamie nikde...Bylo to divné. Nakonec jsem si myslela, že Say usnula a Jamie..Co on..? Pak mi došel hrozný fakt..On jist
ě zase pátrá…Pátrá na vlastní pěst!
Nechala jsem tedy zábavu zábavou a rozeb
ěhla se po škole. Pořád jsme doufala, že ho cestou někde potkám..Nic..
Vrátila jsem se do Sín
ě, zda tam náhodou mezitém nepřišel..Nic. Tedy myslela jsme si to..V těch proklatých makách občas nebylo poznat o koho se jedná…Hledala jsem i jistého profesora…Nikde jsem ho neviděla…
Jen chvíli jsem se rozmýšlela, než jsem vykro
čila k hlavnímu schodišti a vydala se vzhůru…Před kabinetem jsem chvíli otálela, než jsem zaklepala…Čekala jsem…Nic…Vzala jsem za kliku…Bylo zamčeno…
N
ěkolikát jsem se ujistila, že jsem v chodbě sama, než jsem dveře odemkla, zastřela se a vešla…
Srdce mi tlouklo jako zvon.Ruce se mi t
řesou ještě teď..! I když nevím, zda proto, že jsem se vkradla do profesorského kabinetu, nebo pro to, co se stalo potom…

Rychle jsem zkontrolovala, že nikdo v kabinetu není a za
čala jsem listovat knihama..Pak jsem i pootevřela kufr..Druhý byl zamčený…Nevím, jak dlouho jsem tam byla, ale když jsem utíkala, brala jsem shody po dvou.
Zastavila jsem se až dole u hlavní sín
ě a lapala po dechu…
Vtom kolem m
ě propajdala podivná dvojice…Netušila jsem, co jejich maska má představovat..Jediné, co mi to evokovalo, byl bobek..Byli celí dohněda, špinaví a smrděli…Zhnuseně jsme si je prohlížela a vydala se za nimi, když jsem viděla, že míří do Velké síně. Chtěla jsem je poslat na kolej, aby se umyli… Pak přede mnou ale padli na zem a zůstali ležet…Jednu tvář jsme poznala hned. Byl to Jamie.

Srdce se mi málem zastavilo, když jsem vid
ěla, že tam leží bez pohnutí…Vrhla jsem se k němu a křikla, aby někdo zavolal profesora.Neuvědomila jsem si ani to, že vedle mě stojí Say a vše sleduje. Ihned začala kluky prohlížet, Ala někde sehnala profesora..ani už nevím kterého..Společnně dostali kluky na ošetřovnu. Cestou jsem zjistila, že ten druhý je Ash…
Oba po celou dobu byli bezvládní, plní škrábanc
ů, kousanců, krváceli…Na ošetřovně do nich Say začala lít všelijaké letvary…Já jsem byla po celou dobu u Jamieho..Ten začal v jednu chvíli zvracet…O Ashe se starala Ala a profesor…Jen občas jsem jejich směrem koukla..Nebylo pěkné, co jsem viděla..Ten kluk začínal mít opravdu nepěkno barvu a nohy se mu…snad rozpadávaly, nebo co. Bylo to strašné!
Pak z Jamieho batohu vypadl sv
ětélkující hýbající se sliz..Hned mi bylo jasné, kde byli…
Dostali jsme Jamieho do postele a já ho zatím omyla a p
řevlékla. Ostatní mezitím do pokoje donesli Ashe…
Jen chvíli jsem tam takhle vydržela. Pak už to nešlo. Cítila jsem se strašn
ě. Musela jsem pryč. Ani jsem se pořádně s holkama a profesorem nerozloučila a vyběhla jsem ven.
Ani nevím, jak jsem se dostala na kolej. Padla jsem na postel v kostýmu, shodila jsme jen ten blbej klobouk…S brekem jsem usnula…Vážn
ě jsem se bála…

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

bobek

(Say, 6. 2. 2013 19:47)

:D Nejsvětlejší a nejveselejší chvilka v článku.. Moc se mi líbí jak píšeš.. :) Já bejt Am už bych si asi cvrkla :D :)

Re: bobek

(Amelia, 6. 2. 2013 20:09)

Která část? xDDD
No však já bych na jejím místě taky nechtěla být..Se stýká se špatnýma lidma..:oP xD