Zápis 12.
Polehávám, posedávám, neučím se, flákám se…Ach ano…Jsou prázdniny…Všude klid…Jediný, koho musím čas od času okřiknout je brácha…Ten už je protivnější a protivnější. Je nervózní, protože čeká, jestli mu přijde dopis z Bradavic…Já si z něj dělám legraci a škárlím ho tím, že je Moták a na ty Brumbál neplýtvá dopisama. No snad to nebude pravda…Uhm.,..
Když jsem už měla dost návštěv u tetiček, sestřenic a všech podobných příbuzných (včetně pratet), narazila jsem konečně na ceduli oznamující první termín Kurzu přemisťování. Nerozmýšlela jsem se. Přemisťování přece budu potřebovat při mém budoucím povolání…A i kdyby to nevyšlo a já pracovala jinde, bude to praktické umět se přemístit…
Také jsem se už odhodlala doma kouzlit. První dny byly docela zajímavé. Hehe…Při každém kouzlu jsem chvilku číhala…Čekala jsem, že mi do pokoje vtrhne nějaké ministerský pracovník a bude mi chtít zlomit hůlku. Když se ale několik dní nic nedělo a ani mi nepřišel dopis z ministerstva, obavy zmizely…