Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zápis 1.

14. 10. 2012

 Tak jsme zase ve škole! Jak já jsem šťastná! Jak ráda zase vidím všechna ta známá místa! Zase mohu nosit hábit. Opět můžu tisknout hůlku v ruce a čarovat! Připadalo mi to jako věky, kdy jsem tu byla naposledy…Vážně netuším, co budu dělat, až jednou dostuduju. Už sem nevkročím..Fuj..Raději si to ani nebudu představovat!

Přesun z Kotle na nádraží proběhl poměrně v pořádku. Mudlové si nás nijak extra nevšímali, děti docela poslouchaly a na nástupiště jsme se dostali včas.
V prefektském vagonu byla zvláštní atmosféra. Všichni spíše ml
čeli, nikdo se moc nebavil…Byli jsme tam já, Riči, Jamie, Rebecca, James..A sem tam nějaký prvák, který se pokusil u nás zůstat…
Cesta ubíhala docela rychle a m
ě to ticho začínalo ubíjet, tak jsem se raději převlékla a vyrazila na obchůzku vlaku. Všichni si vesele povídali, převlékali se a vůbec nějak moc nezlobili…Kupodivu…
Do Bradavic jsme dorazili bez problém
ů. Prváčci si šli na loďky a starší studenti se dostali do Vstupní síně pomocí Letaxu, jako vždy.
Za
řazování i připadalo nekonečné…Přišlo k nám docela dost nových dětí, ale jak jsem koukala, i Havraspár má letos dost slibných tváří…
Uvidíme, co z toho bude.
Te
ď jsem u stolu, píšu první stránky tohoto deníku a poslouchám to ticho…Všichni asi už spí…U mě v pokoji je docela smutno…Jsem tu už docela sama. Všechny holky, se kterýma jsem tu kdy byla, odešly…Snažím se na tohle nemyslet, ale v takových chvílích, jako je tahle, mi to přijde strašně líto…
Mám tu alespo
ň Minnie a Kulíška. To jsou moje dva poklady…

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář