Amelia Allingham

 Dnes je zase vše jinak…

V noci jsem skoro nespala. Ráno jsem se cítila jako zombie a mamka na mě vrhala podezíravé pohledy. Brácha říkal, že vypadám jako ghúl a taťka se mě bez obalu zeptal, co se stalo. Řekla jsem, že jsem se pohádala s Alashamou…I když ta je už dávno někde na studiích..Ale to je fuk. Lepší, než vysvětlovat vše s Ričim…
V Kotli jsem byla už dopoledne. Nechtěla jsem poslouchat další bráchovy připomínky. Kotel byl docela prázdný. I tak jsem si sedla k baru a koukala, jak Trewis pracuje. Během chvíle jsem se zase utápěla ve svých myšlenkách a žalech a ani jsem si nevšimla, že vedle mě někdo položil knihu. Na jejím hřbetě bylo napsáno „Amelia“ a tak jsem setřela slzy a  zvědavě otočila desky a podívala se na první stranu.
Bylo to, už podle písma, od Ričiho. Psal tam o všem..O svých pocitech o tom, proč vše je jak je a hlavně – psal o tom, že mi dává sbohem…Další příval slz byl tady. Byla jsem jak prasklé potrubí.
Po chvíli jsem se uklidnila a přemýšlela, co s tím vším udělám. Zda má smysl s tím ještě něco dělat…Zda chci…
Náhoda mi ale přála a když jsem se vracela z procházky po Londýně, narazila jsem v chodbě Kotle na něj -  Ričiho. Rozpačitě jsme na sebe koukali, než jsme se koktavě rozpovídali. Řekli jsme si, že se vlastně máme rádi, ale že bude asi nejlepší, když si dáme na chvilku pauzu. To jsem tedy asi řekla já…Opravdu nevím, co teď chci. V každém případě jsme se rozloučili v dobrém…Nekřičelo se, nebrečelo, nevztekalo…
Odpoledne mě zabavila Leia. I když byla dnes poměrně hodná a přikreslila pouze jeden knír na plakát, trochu mě rozptýlila. Nějakou dobu po ní přišla i Sayuri. Samozřejmě jí neušlo to, jak vypadám a začala se ptát co se stalo. Krátce jsem jí vysvětlila, co se stalo a pak jsem jí dala přečíst ten sešit. Vypadal překvapeně a také asi tak docela nechápala…Jen nevím, zda nechápala mě, nebo Ričiho…
Kotel se postupně vylidňoval a tak i my – já a Say – jsme zvedly kotvy. Sauri mě doprovodila doma, kde mi udělala teplé kakao a zalehly jsme. Usnula jsem za  její ho tichého zpěvu…