Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zápis 25.

29. 9. 2012

 Krize…Krize mezi mnou a Ričim…Ach jo já jsem blbá..Ne..! On je blbej..! Ne..Já jsem blbá…

Dnes odpoledne jsem totiž šla do Kotle. Sotva jsem se rozkoukala z kouře z krbu a už jsem ho viděla u baru. Díval se na mě a vítal mě. Byla jsem tak ráda, že ho vidím! V koutku hlavy jsem ale cítila i malé píchnutí zlosti. Rychle jsem to ale zahnala a s úsměvem šla za ním. Nejprve jsem si myslela, že si uděláme pěkný den…Projdeme se a tak…Ale Riči začal mluvit a to mi nějak pokazilo všechny plány…Říkal toho dost, ale jedna část, z toho co říkal, se mi zasekla do hlavy jako sekera. On byl půlku prázdnin doma a protože jim opravovali krb, vykašlal se na mě. Jo! Chápu, že nemohl cestovat Letaxem, ale mohl se ukázat u nás, nebo v Kotli, nebo v kdekoliv v Lonýdně…Mohl přijet milovskou dopravou, stejně jako jsme jezdili dřív, než se naše rodiny připojili k Letaxové síti…Nebo mohl alespoň poslat sovu..! Nebo..Nebo..Já nevím…Zatelefonovat..I když oni asi telefon nemají..Prostě s nějak ozvat..Ale to nééé..
Já si celé prázdniny zoufám a bojím se, kde zase lítá a zda je celý a on si polovinu
času tráví v klidu doma a nedá o sobě vědět, i když ví, že já se tady takhle klepu…!
No…Tak tohle jsem tak na n
ěj nějak vychrlila..Byl ajsem na něj zlá..Asi.,..Jo..Takovou mě asi ještě nezažil. Myslela jsem, že něco rozkopu…
Zapomn
ěla jsem zmínit, že zpočátku jsme byli v kotli a seděl vedle nás Jamie. Asi v polovině Ričiho povídání jsem to už ale nevydržela a utkla na zahradu. Trochu jsem doufala, že mě nechá být, ale Orciniat, samozřejmě, přišel a povídal dál..Až tam jsem na něj vše vyplivla…Vše co mě štvalo…Stál a překvapeně na mě koukal. Vypadal, že jsem s eho dotkla..Že jsem ho asi nepochopila…On pořád mlel ale něco o sobě a svých kamarádech  a nějak snad nechtěl slyšet o tom, že já řeším..nás... Brečela jsem..Před ním jsem se snažila neplakat, ale nešlo to. Bylo to vše, co jsem celé prázdniny držela v sobě a teď se to vyvalilo…
Ani tentokrát jsem ho nenechala domluvit. Vím, že je to nevychované, ale v tuto chvíli jsem nem
ěla chuť poslouchat jeho sáhodlouhé projevy, které mi dnes připadaly absolutně mimo. Odešla jsem tedy ven do ulic Londýna…Když jsem se po chvíli vrátila, nikde nebyl. U stolu seděl jen Jamie a ten na mě soucitně koukal. Zrovna den předtím jsme spolu byli v bazéně a bavili jsme se o Ričim…Že jsme ho oba dlouho neviděli…I jemu jistě chyběl. Jen umí držet jazyk a své emoce na uzdě.
Chvilku jsme jen tak sed
ěli, než mě Jamie vytáhl ven.Šli jsme si sednout k jezírku v parku. Nejdřív mi nedošlo, jak se na mě kouká. V Hlavě jsem měla jen a jen Ričiho. Už se začala vytrácet zlost a objevovala se lítost nad tím, co jsem mu všechno řekla…V tu chvíli jsem si také začala více všímat toho, co a jak Jamie říká..a jak mě hladí po vlasech…a řekla jsem si, že asi je tu něco špatně…Nebo i tohle vidím jinak, než je..?
Jamie mi ukázal, jak házet žabky. Zvrhlo se to ale jen v pouhé házení šutr
ů do vody…I to ale pomohlo  a mě bylo, kupodivu, líp. Když jsem byla tedy trochu klidnější, vzal mě Jamie do McDonalda. Dlouho jsem tam nebyla. Sedli jsme si k jednomu stolu a světe div se – přiletěla sova s balíčkem. Rychle jsem si od ní vzala zásilku a zahnala ji. Mudlové kolem koukali a mě to nebylo zrovna příjemné. Celá rudá jsem otevřela balíček a tak nějak jsem si myslela, že to bude od Ričiho. Kdepak! Byl tam dlouhý dopis a plyšový medvídek…Na konci dopisu byl podpis – Marcus…
Chlapi zatracený..! Dejte mi pokoj!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Já to řikala

(Katherine Star, 30. 9. 2012 3:42)

Já to řikala :D že Riči mluví většinou uplny kraviny konečně to Am došlo :D BINGO ! :D Ne to bylo hnusny... :D

Re: Já to řikala

(Amelia, 30. 9. 2012 9:38)

xD Ale no tak..!

Re: Já to řikala

(Riči, 30. 9. 2012 10:49)

Tebe nelze brát vážně, že mě nemáš ráda je způsobeno tím, že jsem jediný, kdo ti dovede do očí říct ať koukáš nosit uniformu a nescházet se s nikým po večerce dokud neumíš zastírací kouzlo. Ale děkuji za upřímnost no. :-)