Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zápis 15.

17. 6. 2012

 Poslední dny byly ve znamení NKÚ. 

Známky z předmětů ještě nevím. Dozvím se vše během prázdnin…
Tiše doufám, že št
ěstí při mně stálo a že všechny ty hodiny snahy nebyly zbytečně promrhaný…
A jak v
ůbec ty dny zkoušek probíhaly..?


V pond
ělí jsem měla na pořadníku hned tři zkoušky. OPČM, POKT a runy.
Jak už jsem
řekla, v období zkoušek jsem pořádně nespala a jako na potvoru se mi povedlo z neděle na pondělí zabrat a já zaspala. S hrůzou jsem se probudila ve chvíli, kdy mi měla začít zkouška. Rychle jsem na sebe hodila uniformu a letěla do sklepení. Za běhu jsem si přičísla vlasy, uvázala kravatu a lokla trochu vody.. Když jsem s funěním a chrčením doběhla ke zkouškové místnosti, byla zavřená..Nikde nikdo..“Jdu pozdě…Už mě nepustí dovnitř..“ problesklo mi hlavou…Ale hned na to jsem si řekla, že přece nepůjdu pryč a nevzdám to. Zaklepala jsem proto na dveře…Pár dlouhých, předlouhých chvil (byla to snad jen minuta) trvalo, než se dveře pohnuly a ven vykoukla hlava mě neznámého muže. Představila jsem se a omluvila svůj pozdní příchod. On mi na oplátku řekl, že se nic neděje, že ke zkoušce berou studenty po jednom a mám chvíli počkat. Ufffffffffffffff…!
M
ěla jsem tedy ještě pár chvil na to, abych si v hlavě urovnala všechny teoretické postupy i formule…Měla jsem nutkání si pár kouzel vyzkoušet hned na chodbě, ale nestála jsem o problémy  a tak jsem si to jen rázovala chodbou sem a tam, dokud James nevylezl ven a neposlal mě dovnitř. Tvářil se docela spokojeně a klidně, což mě povzbudilo a vešla jsem dovnitř.
Zkouškovou místnost jsem znala už z d
řívějších let, ale nikdy jsem nebyla uvnitř tak nervózní jako teď.
U stolu sed
ěli dva komisaři. Představili se mi, ale jména jsem okamžitě zapomněla. Jeden byl takový tichý bručoun a druhý upovídaný a docela přímený pán…
Zkouška se skládala z teoretické a praktické
části. Teorie zahrnovala všechno učivo za uběhlé roky, praktická část se zaměřila spíše na pátý ročník..Alespoň tak mi to připadalo. Z této zkoušky mám docela dobrý pocit, i když kdo ví, jak to viděli oni…
Zkouška z POKT byla také docela v pohod
ě. Byla rozhodně příjemnější v tom směru, že tam seděl profesor, kterého jsem znala a věděla jsem přibližně, co mám tedy čekat. Padala spousta otázek, snad i stejný počet odpovědí a já byla ráda, že jsem konečně mohla zase odejít…
K mé radosti i nespokojenosti Runy odpadly a tak jsem získala ješt
ě trochu času na nastudování materiálů..

V noci z pondělí na úterý se mi zdál praštěný sen. Byli v něm ti dva komisaři a ptali se mě, jestli jde zkapalnit člověk a pak jsem musela probíhat hradem a nosit na zádech saurose…
Probudila jsem se d
řív, než jsem měla v plánu a tak jsem s eještě podívala do učebnic. To byla chyba, protože se mi vše začalo plést ještě víc…Po pár stránkách jsem tedy zavřela knihy a šla se raději pokusit trochu se najíst.
Velká sí
ň byla poloprázdná. Já si vzala jen suchý toast a trochu mléka…Do tašky jsem nacpala pár sušenek, kdybych měla hlad při zkoušce a pomalu jsem se odšourala ke zkušební místnosti. Cestou mnou propluli snad tři duchové, ale mě to bylo jedno. Byla jsem v polospánku a i kdyby vedle mě Protiva shazoval brnění a mlátil by mě přitom koštětem do hlavy, nevšimla bych si toho. 
Formule byly op
ět průřezem všech let…Opět byla zkouška rozdělena do dvou částí (teorie a praxe) a já byla opět neskutečně nervózní…Mám takový malý zlozvyk a to ten, že když jsem nervózní, žmoulám…Cokoliv…Rukáv, plášť, tužku…Při zkoušce z Formulí jsem žmoulala plášť tak mocně, až se mi v jednom místě roztřepil lem. Musím ho nechat zpravit..:oP

Středa byla dnem zasvěceným bylinkám a lektavarům.
Proklínala jsem dny, kdy jsem se vykašlala na hodinu h
ňácání hlíny s kytkami a doufala, že v hlavě vydoluju alespoň  nějaké základy, abych prošla zkouškou…Snad se povedlo.
U lektvar
ů jsem už málem byla jak chodící mrtvola. Kruhy pod očima jasně ypovídali o tom, že poslední noci jsem toho moc nenaspala. Táhla jsem těžký kotlík, který mi v ten den připadala jako kdyby vážil alespoň tunu. V hlavě mi vířily zásady bezpečnosti a zakázané kombinace přísad. Nechtěla jsem,a by se mi kotlík roztavil, nebo vybuchnul…V duchu jsem stále viděla tu hustě bublající hmotu, která se mi tak často povedla, když jsem se pokoušela o složitější lektvary.
Ve t
řídě bylo kupodivu příjemně vyvětráno. Zkoušky jsme se účastnili jen já a James, protože Riči byl někde s rodiči a zkoušky dodělá později.
Profesorka nám p
ředstavila komisaře, jež na nás zadumaně hleděl a během teoretické části si dělal poznámky do sešitu…
Jako praktickou
část jsme měli přípravu Zahřívače…Nakonec jsme vařili Chechtavec, protože přísady na Zahřívač byly nějak zatuchlé a nebylo by bezpečné s nimi pracovat.
Ruka se mi klepala, když jsem p
řipravovala přísady…Objem vody jsem měřila snad třikrát, než jsem si byla jistá, že je to opravdu chtěné množství…A nemluvím o teplotě lektvaru! Tu jsme měřila snad stokrát!
Nakonec se ale všechna tahle p
řepečlivost vyplatila a já jsem nakonec v kotlíku měla rudou tekutinu, která se tvářila že vypadá tak jak by vypadat měla. Odlila jsem tedy vzorek do flakonku a šla…Zkouška pro mě skončila. Teď už musím jen čekat…

Ve
čer jsem si lehla do postele a hladila Kulíška. Byla jsem vyčerpaná. Děcka z nižších ročníků nějak nebraly ohledy na to, že mám zkoušky a zlobily snad ještě víc jak jindy…Pořád jsem řešila jejich problémy a malichernosti. Prvně jsem měla vážně chuť na ně zařvat, ať mě s těma blbostma neotravují a ať se konečně taky začnou chovat jako dospělí…Nikdy jsem to ale neudělala.
Zalezla jsem si místo toho práv
ě do pokoje a chtěla spát…Nešlo to…Svět se točil a já měla tělo jako ze železa…A tlak. Cítila jsem strašný tlak, který mě zamačkával do postele ..a já začala zvracet.
Našla m
ě Ala, která za mnou šla kvůli..ani nevím vlastně o co jí šlo. Viděla jak vypadám a zavolala ke mně Say. Ta mi připravila snad litry různých lektvarů a sama dohlédla na to, abych snědla nějaké speciální bochníčky. Pak jsem spala…Dlouho jsem spala…Probouzela jsem se více méně na jídlo, toaletu a abych se napila… Skoro pokaždé byla u mě Ala, nebo Say…Ty mě zachránily. Myslela jsem si, že jsem s třeba nadýchala nějakých výparů při zkoušce, ale prý jsem byla prostě jen vyčerpaná…

Dnes je sobota a m
ě už trochu otrnulo. Cítím se dobře, jako dlouho už ne a tak jsme opět zalehla do učebnic. Nepřeháním to už tolik a dávám si pozor, abych pravidlně jedla, pila a abych měla čas taky sama pro sebe a pořádně spala. Už to bude jistě dobré…
V lét
ě musím dodělat některé zkoušky (Runy a přeměňování), ale to už snad zvládnu…Pokud jsem tedy zvládla ostatní zkoušky…Uvidíme…

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář