Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. zápis

24. 4. 2012

 Ufff… Tak je za mnou první den v prefektské roli. Ráno jsem se probrala, umyla se, najedla a pobalila posledních pár věcí. Nezapomněla jsem si do batohu složit oblečení na převlečení a do kapsy jsem si pečlivě uschovala prefektský odznak…Zavřela jsem Kulíška do klece a vyrazila dolů k pracovníkovi drah, abych mu předala své cenné kufry. V Kotli už moc lidí nebylo a tak jsem pobrala jen pár prváků a dovedla je na nástupiště. Tam už vládlo hotové peklo! 

Netuším, kdo z těch trdel vymyslel, že se postaví hned za přepážku..Nicméně když jsem se rozeběhla s prvníma prvákama, abychom se dostali skrz, naběhla jsem přímo na čísi kufr a tak jsem si namlátila..! No..Bolí mě to ještě teď.  Nástupiště bylo plné sov, koček, rodičů i dětí…Všude halas a shon. Já jsem se prošla párkrát podél vlaku, al nikdo nic nepotřeboval, nebo se alespoň nehlásil a tak jsem vešla do prvního vagonu. Nikdy jsem sem nelezla, když jsem byla mladší…A teď, když jsem mohla, jsem se tu necítila nějak dobře…Jako kdybych tam nepatřila. Byla jsem tam sama a mlčky poslouchala, jak se v ostatních kupéčkách baví děti...Zastesklo se mi po Maye…Co ta by řekla, kdyby věděla, že je ze mě prefektka..? Ach jo..Chybí mi…Za chvíli se tu ukázala Ala i James a hned bylo veseleji.
P
řišel také jeden nový profesor. Vím, že jsem ho vídala v Kotli, ale nijak jsem nepostřehla jeho jméno. Chvilku si s námi povídal, ale pak se z našeho vagonu stal průchoďák a my nestačili vystrkovat prváky…
No a pak se vlak rozjel a já se nestíhala t
ěšit…Cestou k nám přišel průvodčí, který nám obstaral jídlo a obdaroval nás novinama. Věštce jsem samozřejmě hned zabavila a četla ty nesmyslné řádky o profesorovi. Naštěstí jsem nikde nenašla palcové titulky o tom, že by byl dopaden a trochu se mi ulevilo. Dozvěděla jsem se ale, že by v Bradavicích mělo letos probíhat něco zvláštního. Jakýsi návrat do historie..Ohlédnutí se za předky…A to mě zajímá!

Cesta prob
ěhla v poklidu a bez problémů. Když vlak zastavil, starší studenti se přemístili pomocí Letaxu do školy a prváci (jako obvykle) dorazili na člunech. Pořád nerozumím tomu, proč to tak je. Asi kvůli tomu úžasnému pohledu na Bradavice…Z vody jsou vážně úchvatný!
Za
řazování studentůbylo nekonečné…Přišlo k nám ale dost prváků, kteří vypadají zatím jako rozumní lidé..Tak doufám, že se nějak nezvrhnou.
Když bylo po za
řazování, Klobouk nám všem zase zazpíval. Byla to věru zajímavá písnička, kde bylo shrnuto veškeré dění ve škole za poslední roky. Prvákům to muselo připadat až neskutečné…
Málem jsem zapomn
ěla zmínit, jak jsme se s Alou bavily na Sayaky účet. Seděla totiž prvně u profesorského stolu a vypadala tam.No já nevím..Jako kdyby tam byla náhodou..Jako kdyby se ztratila. J Nemůžu si nějak zvyknout, že už je dospělá a že bych jí vlastně měla vykat. Ne..Ne ne ne. Nikolivěk. To nepůjde. J
Mimo Say tam bylo dost nových profesor
ů. Sama jsem si díky tomu připadala málem jako prvák, když jsme viděla tolik nových tváří.
Slova se ujal Brumbál, jako každý rok a pak – do te
ď tomu nějak nemohu uvěřit – přišel Ben s Leiou po boku (mimochodem pěkně vyrostla)!!! Všichni třeštili oči, někteří křičeli, jiní se šklebili, pískali, tleskali, vstávali…V síni to vřelo a hučelo jako v úle…Nikdo nečekal, že by „vrah“ mohl přijít do Bradavic.
I já sama jsem nev
ěřícně zírala a snad jsem měla i otevřenou pusu…Ohlížela jsem se a čekala, kdy se objeví bystrozoři a zajmou profesora…Ale nic dalšího se nedělo. Profesor Ben přešel k profesorskému stolu a přivítal se s Aquarinem…Malá Leia mu skočila kolem krku a bylo to vše..jako kdyby nic..Brumbál se tam potutelně culil, takže bylo jasné, že o tom všem věděl dopředu a že to bylo plánované... Přes stálý hlahol k nám dolehlo, že Bena zprostili obvinění..Ale jakt a proč …to už jsem neslyšela..
Když s všichni uklidnili a najedli, za
čali jsme je odvádět. Já s Jamesem jsme se ujali svých prefektských povinností dosti statečně a prodírali jsme se drama studentů do sklepení. Vše proběhlo dobře..Děti byly spokojené…Myslím, že můžeme být spokojení..Oba..První den v prefektském postu se zadařil…A více než to! Byl plný pěkného překvapení a já se nemohu dočkat dalších dnů..!

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář