Jdi na obsah Jdi na menu
 


13. zápis

 Páni to bylo něco..!

Poslední dny jsem nestíhala ani psát, jak toho bylo moc.
Tak nejprve to začalo učení. Ležela jsem v knížkách snad celé dny, protože jsem se bála, jakým kvapem se přiblížily zkoušky. Dny se od sebe moc nelišily…Pak ale přišel den, který to tu vše měl oživit. Já na fanfrpál tedy zrovna moc nejsem a to málo, co vím, vím snad jen díky Ričimu, který mi o něm často vypráví. ..No nicméně ačkoliv na fanfrpál nejsem, chystala jsem se na tu slávu, co se konala. Předváděčka našich hráčů a předání cen nějakým jiným…Ode mě to nezní zrovna úžasně, ale mělo to být zkrátka něco..!
Hrad v té dob
ě byl jako mraveniště. Všude někdo pobíhal, chystal si notesy k podpisům a peníze na suvenýry…A pak se hrad vylidnil, protože všichni zamířili k hřišti, aby si zabrali ta nejlepší místa.Co budu psát…NO bylo to vynikající..! Opravdu mě to bavilo a byla jsem nadšená.

Druhý den m
ělo být ono předávání cen, či co. U hřiště byla spousta laviček a řečnický pultík…Ale zatím moc lidí nikde nebylo. Jen spousta cizích dospěláků, kterým jsem se raději vyhýbala…
Rad
ěji jsem hledala Ričiho, se kterým jsem chtěla dnešní den být. Je jasné, že se na dnešek těší. Nikde jsem ho ale nemohla najít…Ve vstupní síni jsem narazila na Mattyho. Pozdravila jsem ho a chtěla jsem jít dál, ale on mě zastavil a chtěl si o něčem promluvit. Vypadal docela vystrašeně.
Šli jsme stranou a Matty spustil o tom, že pár kluk
ů (včetně Ričiho) je nejspíš zavřeno v nějaké tajné chodbě, kterou vytvořili skřeti a že nemůžou ven. Kdo ví, jestli jim skřeti něco neudělali…
Vyd
ěsilo mě to. Bála jsem se…Nikdy mi skřeti nebyli příjemní a po celou dobu mi tu vadili, ale jestli něco udělají klukům tak.tak..no nevím..!
Vymýšleli jsme s Mattym
řešení, jak kluky dostat ven, ale každá varianta byla hned zavrhnuta. Matty sice viděl, že je potřeba ke vstupu položit ruku k nějaké puklině ve Velké síni, ale to je vše. Nevěděl jak, nebo jestli se musí něco říct…takže jsme byli v koncích.
Hledali jsme profesory, nakonec i starší studenty, ale všichni se n
ěkam vypařili…Na stadionu bylo pár studentů, ale nebyli to ti, kterým by jsme chtěli něco říkat…Ostatní byli asi ještě ve spolkách…
Nakonec nám p
řálo štěstí a potkali jsme Bennyho, který navrhl, abychom našli profesora Falca...Po dalším nekonečném prohledávání hradu jsme h našli, jak poslouchá řečníka u pultu. Dnešní oslavy začaly.
Po
čkali jsme, až řeč byla u konce a vydali jsme se za profesorem. Matty mu vše vysvětlil a profesor Falco nám slíbil pomoc…ale až na druhý den ráno, kdy budou skřeti spát.

 

Druhý den jsem chtěla jít brzy ráno na pomoc Rčimu, ale byla jsem strašně slabá…Bylo mi špatně a měla jsem pocit, že z postele nevstanu…Celý den jsem více méně prospala a doufala, že je Riči v pořádku a že ho už profesor našel…

Následující den mi bylo ješt
ě docela špatně, ale začaly zkoušky a tak jsem musela vstát. Byla jsem strašně unavená, ale šla jsem.
První zkouška byla z bylinek. K mé hr
ůze jsem zjistila, že jsem zaspala.
Stíhala jsem až druhou zkoušku, která byla z teorie lektvar
ů. Sešla jsem tedy do zkušební třídy a klepala se. Ričiho jsem nikde neviděla…Že by jim profesor nepomohl..? Že by na ně zapomněl..? Musela jsem se soustředit na otázky na papíře, kterých bylo dost a já se pokusila ze sebe alespoň něco vypotit…Myslím, že jsem neuspěla zrovna nejlépe…
Další zkouška byla až po ob
ědě a byla to praktická zkouška z lektvarů. Bylo mi neskutečně špatně, když jsem nesla kotlík k učebně a doufala jsem, že snad budu mít štěstí ve výběru lektvaru…Mému ročníku byl přidělen Myslovník. Párkrát se mi povedl a tak jsem se pustila do práce a doufala jsem, že to půjde i přes mou indispozici. První pokus se nevyvedl. Lektvar se mi přehřál a bylo vše v háji.
P
ři druhém pokusu to dlouho vypadalo, že se snad vydaří, ale při posledním promíchání zešedl a začal strašně sedět…Opět se nazadařilo. S třesoucíma rukama jsem si došla pro poslední sáček s přísadami a doufala, že tentokrát to vyjde alespoň trochu…průměrně….
P
řidávala jsem zrovna nastrouhanou mandragoru…a pak nevím…Probudila jsem se až v mé posteli…Zkoušku jsme tedy nedokončila…

Další dny jsem proležela v posteli. Bylo mi zle…Po
řádně jsem ani nejedla a jen z doslechu jsem se dozvěděla, že kluci už jsou zpět a v pořádku. O Ričiho tedy už strach mít nemusím…Ale co zkoušky..? Všechny budu muset složit během prázdnin…Jenže to nebude asi zrovna nejjednodušší, když nebudu moci trénovat…

Pátek..Poslední den zkoušek..Šla jsem tedy alespo
ň na zkoušku z Jansovidectví a tu jsem zvládla. Pak už jsem ale byla zase unavená a tak jsem šla do pokoje, abych si odpočinula. Za nějakou dobu jsem se donutila začít balit věci, abych zítra vše stíhala…Večer byla oslava ke konci školního roku, ale ani tam jsem nešla. Byla jsem sama na pokoji a brečela jsem. Bylo mi líto, jak jsem vše pokazila. Rodiče mě asi nepochválí….Určitě budou zklamaní..

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Festival

(Andrew Robinson, 2. 1. 2012 14:11)

Jsem rád, že se festival líbil ;))

Re: Festival

(Amelia, 4. 1. 2012 19:01)

To nešlo jinak, než aby se líbil :)