Den 12.
Dnešní ráno bylo kruté. Ne proto, že by se stalo něco strašného, nebo děsivého…Jen proto, že jsem se probrala na židli s tváří přitisknutou na desce stolu. Byla jsem celá rozlámaná a rozhýbat se nebylo nic nejpříjemnějšího…Ale neskuhrala jsem. Byli tu lidi, kteří po včerejším útěku byli dost bolaví a moje bolístky byly opravdu minimální.
A co mě ráno probudilo..? Nějaké divné zvuky..asi rány..? A otřesy. Zase!
Nepříjemné probuzení mi ale zpříjemnila Alashama tím, že ohřála vodu v kotlíku, když jsem se šla opláchnout do naší provizorní koupelny. A to mýdlo jak krásně vonělo..! Připomnělo mi domov…Bože jak mě se stýská! Hned bych chtěla být doma u mamky, taťky a brášky, ale nejde to..Nic o mě neví a já nevím nic o nich. Pokud se odsud v pořádku dostaneme a pokud se to tu vše dá opět do pořádku, bojím se, že mě sem už nebudou chtít pustit. Pokud zjistí, co se tu všechno děje, asi je klepne pepka!
Sedím ve „spolce“ a čtu si své poslední zápisky. Všude je klid a ticho, i když lidí je tu stále čím dál víc. To je klad, ale na toto místo už to začíná být dost a dost. Profesor Aquarin připravuje s Alashamou léčivý lektvar pro Nellu. Měla jsem pravdu, když jsem si včera myslela, že je zraněná a že jen hraje to, že je v pořádku. Jsem tak hloupá, že jsem ji nedonutila jít k profesorovi, nebo jeho k ní…Mám výčitky svědomí…
Raději se asi seberu a půjdu za ostatníma. Přesunuli se do „předsíně“ a sledují profesora s Alou při práci…
Tak jsme zpět ve spolce. Všichni. Profesor Aquarin si nás zavolal, vyčaroval při té příležitosti ještě pár židliček a profesor Truffle nás naučil kouzlo, které přemění zkažené jídlo na jídlo jedlé. Není nijak extra, ale hlad zažene a člověku není špatně. Pak nás šlo pár do předsíně, kde byla truhla zkaženého jídla a pěkně jsme si tu novou a skvělou formulku procvičili.
Během chvíle jsem si udělali pěkné zásoby jídla a tak jsem se vrátila do „spolky“. Hned u dveří jsem na ni narazila! Esmeralda si k nám našla společně s Daisy cestu! J Skočila jsem Esme kolem krku a hned s vyptávala na všechno, co se jí doposud přihodilo. Je v pořádku a nic jí naštěstí neprovedli. Utekla jim, holka jedna šikovná. J
Samozřejmě jsem se ptala na Mayu. Esme ji prý včera viděla proběhnout po hradě, ale to je vše…Jo a to mi připomnělo, že se u mě dneska objevila holčina, co se po Maye ptala a tvrdila, že je její nevlastní sestřenka. Jsem nevěděla, že tu má Maya příbuzné…
Je večer a já si zabrala jeden spacák. Zítra si zase třeba ustelu na židli, ale dnes ne. Po zbytek večera jsem byla v „předsíni“ a koukala, jak se Alashama zase činí při přípravě dalšího léčivého nápoje. Prý se hodí do zásoby, což je pravda…
Několikrát za den jsem zavírala dveře…Hlavní dveře vedoucí do „předsíně“. Jako nechápu, kdo dokáže vejít, nebo odejít a nechat je otevřené..! Copak tu všichni neví, že se tu schováváme..?! Vážně mě tohle hodně rozrušuje. Ta malá opatrnost od některých studentů…Mhm..No nic. Jdu spát. Ostatní tu už tiše oddychují, tak se přidám…Dobrou noc.