Den 1.
Březen 1987
Nikdy jsem nebyla ten typ, co si píše deníček, ale poté, co se tady začalo dít jsem si řekla, že nic nezkazím pár zápiskama. Tohle se totiž neděje každý den. Alespoň kolem mě ne. Není to nic strašného, ale určitě se to bude ještě nějak rozvíjet. Cítím to.
A co že se děje?
Byl konečně jeden z hezčích dnů. Předtím stále sněžilo, pršelo, foukal silný vítr…ale dnes byl klid a dokonce vykouklo slunko, tak jsem se vydala na pozemky. Kráká procházka nikdy nikomu neublížila, že..?
Sotva jsem ale vyšla na nádvoří, hodně rychle jsem zapadla zpět do chodeb hradu. Venku jsou zvířata..! Jeleni, pumy, medvědi…Prostě všechno, co se v lese najde. Otočila jsem se na patě a upalovala do společenské místnosti, ani jsem se cestou nezastavila. Jen jsem málem srazila brnění, co stálo na rohu chodby...
Ven už jsem se neodvážila. Nenechám se přeci rozcupovat nevrlou čičinou! Po zbytek dnes jsem se snažila zjistit, co se děje, ale nikdo nic samozřejmě nevěděl. Jediná změna, která nastala byla ta, že veškeré přístupy na pozemky školy byly uzavřeny – zastavěny zdí.
Takže tu teď ležím v posteli a lámu si hlavu s tím, co vyhnalo ta zvířata…nebo co je přitahuje k hradu..?