Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zápis 3.

3. 7. 2011

 Dnes jsem se z pokoje dostala až k polednímu. V Kotli bylo jen pár lidí, protože většina odjela domů, nebo někam na prázdniny. V klidu jsem se nasnídal. Vlastně i naobědvala a přemýšlela, co budu dělat.  Zahlédla jsem Mayu, ale ta u stolku klimbala, tak jsem ji nechala. Bůh ví, kde celou noc zase lítala. J Můj problém s tím, co podniknu, vyřešil Riči. 

Šli jsme se spolu projít  protože já po všech těch měsících v hradě stále toužím po kusu přírody, první, kam jsme zamířili, byl park. Sedli jsme si na lavičku a povídali si. Kolem nás se proháněl Benny a chvíli i Maya. Asi závodili, nebo co. Po nějaké době jsem zaslechla, jak někdo kašle kousek od nás v křoví. Riči se jen smál. Moc dobře věděl, že je to Benny. Šmírák jeden!
Po n
ějaké době jsme se přesunuli do Visánku a procházeli se tam. Riči mi ukázal jejich „klubovnu“, což byl starý seník, který vyklidili. Vypadalo to tam docela útulně…A pak, když už se začínalo trošičku stmívat, jsme zamířili k velikánskému stromu, u kterého bylo i ohniště. Riči rozdělal oheň a my zase hodiny mluvili o všem možném. Benny  samozřejmě nesměl chybět. :oP Nechápu, o co mu jako jde..! Je nám v patách celý den. Je to hrůza! Riči říká, že to je u něj normální a běžný. Dělá to prý vždycky.
Když už byla tma, usoudili jsme, že by jsme se m
ěli vrátit zpět do Kotle. Na mě už pomalu, ale jistě padala únava, tak jsem byla ráda, že už můžu zamířit do postele. Riči mi ještě křesadlem zapálil lucernu a já konečně zalehla.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář