Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zápis 2.

3. 7. 2011

 Vrátila jsem se z domova od rodičů zpět do Kotle. Moc se jim to nelíbilo, ale uprosila jsem je. J

V Kotli nikdo moc nebyl a tak jsem si jen hodila věci do pokoje a vyrazila na procházku po Visánku. Všechna místa jsou stejná, jako dřív a to mě potěšilo. Příroda byla tak uklidňující..!
Když jsem se vrátila do Kotle, potkala jsem Ri
čiho. Sebrali jsme se a šli si popovídat na dvůr Kotle. Venku je krásně, tak proč sedět uvnitř..? Povídali jsme si o všem možném i nemožném a já se musela začít zase stydět. Dostal mě opět do rozpaků tím, jak mi skládal komplimenty a říkal, že mě má rád…Ale nechce lézt Henrymu do zelí, čehož si velice cením. Nedělá mi to těžší.  Rozhovor se táhl dlouho a já si nevšimla, že by někdo přišel. Až když se ozvaly rychlé kroky, otočila jsem se. Henry supěl pryč z dvora, ve tváři dosti nepěkný výraz. Omluvila jsem se u Ričiho a vyběhla za Henrym. Řítil se městem jako hurikán a nijak nereagoval na moje volání. Musela jsem utíkat, abych ho vůbec dohonila, ale on se rozeběhl také. Doběhla jsem ho až na nádraží.
Kam sakra jede..??
Netušila jsem, pro
č se zlobí, protože jsme si s Ričim opravdu jen povídali a nic víc. Henry byl moc naštvaný. Nevím, jestli se stalo ještě něco jiného. Neřekl mi, kam chce jet, ani proč. Prostě se sebral, nastoupil do vlaku a odjel…
Ješt
ě chvíli jsem stála na peróně a dívala se na koleje,kde vlak zmizel. Pak jsem se vrátila do Kotle a ničemu nerozuměla. Sedělo tam pár lidí a já chtěla být chvíli jen v klidu a trochu přemýšlet, ale Ala ke mně přišla s nápadem, že si zahrajeme přehazku. Posbírali jsme ještě pár lidí (Maya, Riči, Esme) a vyrazili jsme.
Zahráli jsme pár kol, ale já nakonec nemohla už vydržet na míst
ě, omluvila jsem se a vrátila se na nádraží, kde jsem seděla a čekala…byla jsem tam snad hodiny..A nakonec jsem měla štěstí. Přijel vlak, vystoupilo pár lidí a mezi nimi i Henry.
I nyní se mu moc mluvit necht
ěl. Nic mi vlastně nevysvětlil, jen se divil, že jsem stále na nádraží. V Kotli se mě zeptal, jak to bude dál. No co jsem mu na to asi sakra měla říct..?? Chová se jako trdlo, mě nic nepoví a já mu mám říct, že vše bude ok a jako budeme pokračovat dál jako nic.? Tssshe..! Nic konkrétního jsem mu neřekla a šla si lehnout. Ať si hlavu chvíli láme on.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář