zápis 19.
Zase jsem kolik dní nepsala…Je to ale proto, že v Kotli není chvíle klidu. Všude někdo pobíhá, křičí, strká, nebo klepe na dveře. Stálé otázky, halas a připomínky. A samozřejmě zvracení. No musím uznat, že už to naštěstí není tak strašné jako zpočátku, ale i dnes se najde sem tam někdo, kdo se přecpe, nebo sní zkažené jídlo a je mu zle.
Ale! Příčná už je pár dní otevřená. To znamená, že je teď v Kotli ještě nebezpečněji, než dny předtím. Už sice nehrozí, že uklouznete po kaluži čehosi a nakřápnete si hlavu. Teď tu pobíhají prváci s hůlkami a všelijakou zvěří.
Pokud uniknete všudypřítomným jiskrám, které děcka vystřelují s nadšením ze špiček svých hůlek, hrozí vám, že vás někdo onou hůlkou píchne. No a pokud vás nikdo nepopálí, ani nepropíchne hrudník, přišlápnete někomu jeho nového miláčka, který se na vás potom vztekle vrhne. Prostě džungle je mírumilovná krajinka proti dnešní Příčné a Kotli.
Málem jsem se také zapomněla zmínit o nikdy nekončících frontách. Snad v každém z obchodů je fronta, kde vám stále někdo funí za krk, šlape na nohy, strká vás, otráveně protáčí oči, má hloupé připomínky a žďuchá vás taškama, jimiž jsou obtěžkáni z jiných obchodů. Pokud je někdo pomalý, nebo nedává dost pozor, hned je předběhnut. Nastane nehorázný hluk, rámus a řev připomínající zvuk, který vydávají opice prchající před dravou šelmou…
Sama jsem ještě neměla moc příležitostí si něco koupit. Tedy..Měla, ale ještě v době, kdy jsem neměla seznam. Uvidím, jak to zítra půjde. Mám rozházené objednací lístečky, kde se dalo, tak snad vše seženu včas. Při nejhorším budu v Bradavicích otravovat Hagrida.
A ještě něco. I přes ten všudypřítomný zmatek to tu miluju! Vše ukazuje na to, že Bradavice se nám kvapem blíží! Už jen pár dní…
