1. zápis
Milý deníčku,
tohle je mj úplně první zápis. Nějak nevím, co mám psát. Ještě není co, i když je jisté, že už brzy nebudu vědět co psát dřív. Mj život se změní.
Mamka mi tě dala den poté, co mi přišel domů takový zvláštní dopis. Byl z Bradavic. Věděla jsem, že taková škola existuje, protože tam chodila už moje mamka, ale nebylo jisté, jestli tam budou chtít i mě. Je to zvláštní škola. Nikde o ní nesmím před kamarádka mluvit, protože by si asi mysleli, že jim lžu, nebo že si dělám legraci. Rodiče mi to zkrátka zakázali. Stejně jsem zvyklá nemluvit o spoustě věcí z naší rodiny.
Třeba nesmím mluvit o tom, že má mamka doma hlku, díky které dělá kouzla…A nesmím mluvit o tom, že si mamka dopisuje s babičkou pomocí sov. Taky nesmím zmínit, že existuje nějaká Příčná ulice, ani to, že bratranec George rád létá na koštěti. Připadá mi to trochu nefér, ale co..!
No a právě teď už brzy budu moct o tom všem mluvit! I se svýma kamarádka! Budu totiž chodit do Bradavic! Tam budou všichni jako já, nebo naše mamka. Je to škola kouzel a prý ta nejlepší!
No a jak mi včera přišel ten dopis, tak se mamka rozplakala – prý štěstím – a koupila mi tenhle deník. Bude tam prý tolik nových věcí a chce, abych si to vše zapamatovala. Mám tam psát prý vše, co bude stát za to. Mamka mi vždycky dobře poradila, tak i teď poslechnu a uvidím, no.
V Dopise mi poslali i seznam učebnic a vbec všeho, co budu ve škole potřebovat. Pro to vše půjdeme do Příčné ulice. Už jsem tam byla, ale tentokrát to prý bude jiné. Dostanu peníze, ale budu muset vše zvládnout sama. Budu byldet v Kotli a opatřím si vše sama. Trochu se toho bojím, ale zároveň se těším. Mamka mi prý bude denně psát, tak se nemám bát.Prý tam pojedeme už za týden! Pane jo já se těším!